|
|
Analýza přírůstu smrku ztepilého (Picea abies) pěstovaného v monokultuře, porostní směsi a strukturovaném porostu na ŠLP ML Křtiny
Jarošová, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením pěstování smrku ve třech strukturách. Hodnoceny jsou monokultura, porostní směs buku a smrku a strukturně diferencovaný les v převodu na les výběrný se zastoupením smrku, jedle a buku. Při hodnocení distribuce tlouštěk a objemu má nejblíže k trvale udržitelnému hospodaření porost strukturně bohatý. Z kompetičního hlediska je při srovnání tloušťkových kompetic nejvyšší kompetice u monokultury, díky nejvyšší míře počtu jedinců v hlavní etáži. U korunových projekcí je nejvyšší míra kompetice u porostů smíšených, zejména kvůli vyplňování prostoru bukem. Z pohledu přírůstu výčetní kruhové základny stromů (BAI) je hlavní etáž lesa v převodu na výběrný nejvýkonnější a dosahuje nejvyšších hodnot. U výběrného lesa je míra tloušťkové kompetice do jisté míry zkreslena vysokou četností jedinců soustředěných na relativně malé ploše. Tato skutečnost zvyšuje index kompetice tloušťky i když se jedná o stromy, které jsou podúrovňové.
|
|
|
Visual attention to faces in intersexual and intrasexual selection
Pátková, Žaneta ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Stirratt, Michael (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje vizuální pozornosti vůči obličejům v mezipohlavním a vnitropohlavním výběru. Skládá se ze dvou hlavních částí. První část nejprve poskytuje stručný přehled mechanismů mezipohlavního a vnitropohlavního výběru. V rámci mezipohlavního výběru je diskutována atraktivita obličeje a její možná souvislost se zdravím a funkcí imunitního systému. V rámci vnitropohlavního výběru se práce zaměřuje na vnímanou obličejovou dominanci a schopnost obstát ve fyzické konfrontaci a jejich souvislost se skutečnou dominancí a schopností obstát ve fyzické konfrontaci. Dále jsou popsány konkrétní obličejové rysy spojené s vnímanou obličejovou atraktivitou, dominancí a schopností obstát ve fyzické konfrontaci. Vzhledem k nedostatečné evidenci ohledně přímé vizuální pozornosti vůči obličejovým znakům spojeným s hodnocením obličejové atraktivity či dominance a schopností obstát ve fyzické konfrontaci je diskutováno využití metod eye-trackingu, které přímé sledování vizuální pozornosti umožňuje. Následuje stručné shrnutí eye-trackingových studií, které se věnují vizuální pozornosti vůči obličejům, zvláště při hodnocení atraktivity a dominance. Nakonec se práce zaměřuje na to, jak spolu souvisí jednotlivé smyslové modality (vizuální, olfaktorická a akustická) při percepci jedinců a...
|
|
|
Role alelopatie v utváření rostlinných společenstev
Kučera, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Alelopatie neboli schopnost rostlin snižovat fitness ostatních rostlin pomocí sekundárních metabolitů je známa již velmi dlouhou dobu. Jejímu výzkumu byla věnována velká pozornost vědecké komunity. Přesto zůstává kolem tohoto přírodního fenoménu mnoho nejasností. V minulosti byla při studiu alelopatie často opomíjena její role při formování rostlinných společenstev a její význam pro fungování ekosystému. Za posledních několika letech se situace poněkud zlepšila. Vzniklo několik nových prací shrnujících informace o ekologickém aspektu alelopatie. Stále však existuje řada otázek ohledně mechanismu fungování alelopatie, jejím rozšíření v rámci rostlinných skupin a míře jejího vlivu na ekosystém. Tato bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí soudobých znalostí o působení alelopatie, především z ekologického hlediska a představení možného směřování budoucího výzkumu tohoto oboru. Je zde uveden stručný seznam nejběžnějších alelopatických látek, základní principy fungování alelopatie, dostupné informace o jejím rozšířením mezi rostlinnými taxony a její vliv na konkrétní rostliny, rostlinná společenstva, mutualistické mikroorganismy i na celý ekosystém. Klíčová slova: alelopatie, ekosystém, invazní rostliny, koevoluce, kompetice, rostlinná společenstva, sekundární metabolity
|
|
|
Vliv kompetice na růst výmladků dubu zimního na výzkumné ploše Hády
Duda, Jan
Tato diplomová práce se zabývá vlivem kompetice na růst pařezových výmladků u dubu zimního (Quercus petraea agg.). Analyzuje rozměry a přírůst výmladků po dobu 5 vegetačních sezón. Zkoumá vliv kompetice na výškový i tloušťkový přírůst výmladků na plochách v převodu na les nízký a střední. Měření byla realizována na území ŠLP Křtiny, konkrétně na výzkumné ploše Hády. Bylo zjištěno, že s přibývajícími roky postupně klesá počet výmladků na pařezu. Bylo prokázáno, že v sekci bez výstavků výmladky přirůstají lépe, a dosahují vyšších rozměrů než v sekci s výstavky. Vliv kompetice výmladků byl potvrzen na výškový i tloušťkový přírůst za celé období vývoje.
|
|
|
Denní a noční aktivita hlaváče černoústého a vranky obecné
POLÍVKA, Zdeněk
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním denní a noční aktivity hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus, Pallas 1814) a vranky obecné (Cottus gobio, Linnaeus 1758) v simulovaných průtočných podmínkách s poskytnutím úkrytu a pozitivního stimulu (potravy). Pro tento experiment bylo nasazeno a sledováno 15 vranek obecných a 15 hlaváčů černoústých ve 3 současně sledovaných samostatně připravených systémech s uměle vytvořeným proudem. Každý systém se skládal ze zásobní nádrže, čerpadla a experimentálního žlabu. V systému bylo možné upravovat průtok vody experimentálním žlabem (délka 2 m, šířka 0,15 m, hloubka vody max. 0,1 m) až na úroveň 40 l za sekundu a byl opatřen zábranou proti úniku ryb. Světelný režim byl nastavený na 12 hodin světla a 12 hodin tmy, tedy přibližně stejný režim, jaký byl v přirozených podmínkách v období experimentu (od 22.5. do 8.6.). Ryby byly sledovány kamerovým systémem po dobu 28 hodin a výsledné záznamy byly analyzovány pomocí programu EthoVision?XT i vizuálně. Byla sledována aktivita a prostorové preference jednotlivých druhů. Na základě výsledků můžeme říci, že nebyly zaznamenány výrazné rozdíly mezi studovanými druhy. Hlavními získanými rozdíly z výsledků experimentu byly stresové výkyvy po nasazení, aktivita a preference prostředí. V průběhu stresové periody, byl hlaváč černoústý aktivnější než vranka obecná a strávil poměrně dlouhý časový úsek v únikové zóně. Další rozdíl nastal při stresovém faktoru po nasazení ryb do nádrží, kdy byl zaznamenán plynulý pokles pohybové aktivity u hlaváče černoústého a skokový pokles pohybové aktivity u vranky obecné po aklimatizační periodě. Naše výsledky také potvrdili preferenci rychle a pomalu tekoucí vody s tím, že hlaváč černoústý preferuje klidnější úseky (zejména se potvrdilo v nočních hodinách), zatímco u vranky to bylo naopak v proudnější části nádrže. Pohybem mimo úkryt při světelné aklimatizaci se potvrdilo, že hlaváč je velmi aktivní druh po celý den, který se pohyboval v nádrži více nežli vranka obecná s mírnými poklesy mezi světelnou a temnostní aklimatizací. Ve využití potravních zdrojů nebyl zaznamenán velký rozdíl, což ukazuje, že oba druhy jsou schopny se vyrovnat s prouděním nad 0,7 m.s-1. Z výsledků je rovněž viditelné, že ryby vyžadují pro stabilizaci chování dlouhou aklimatizační dobu.
|
|
| |
|
|
Potravní kompetice mezi vodními ptáky a rybami
Bečvář, Viktor ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Potravní kompetice mezi vodními ptáky a rybami může být důležitým faktorem v dnešních mokřadních ekosystémech. V některých situacích tento vztah určuje, zda je konkrétní stanoviště ještě pro ptáky vhodné či nikoliv. Sdílenou potravní složkou jsou často velcí vodní bezobratlí živočichové. Situace, kdy konkrétní druhy vodních ptáků a ryb soupeří právě o tento potravní zdroj, jsou zdokumentovány z mnoha různých sladkovodních habitatů. Ryby jsou ve využívání potravních zdrojů často efektivnější až do té míry, kdy lze tento vztah nazývat kompeticí asymetrickou. Úroveň kompetice může být zároveň ovlivňována různými okolními vlivy prostředí nebo vlastnostmi přítomných rybích a ptačích populací. Poznatky získané při studiu tohoto vztahu mohou být následně využity při péči o chráněná území i komerčně využívané vodní plochy.
|
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
|
|
Diversity and taxonomy of fungi inhabiting extremely acidic and saline soils of natural and anthropogenic origin in the Czech Republic
Hujslová, Martina ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Tomšovský, Michal (oponent) ; Gunde-Cimerman, Nina (oponent)
Silně kyselé substráty (pH < 3) představují pro život mikroorganismů jedno z nejextrémnějších prostředí. Dlouhou dobu panoval názor, že tento typ habitatu osidlují výhradně prokaryotní organismy. Nicméně výsledky recentních studií ukázaly, že mikrobiální společenstvo silně kyselých substrátů je tvořeno z velké části rovněž eukaryotickou složkou zahrnující vedle řas a protist také houby. O diverzitě acidofilních/tolerantních hub, je prozatím k dispozici jen málo informací, které ukazují, že zdejší houbové společenstvo je druhově chudé, specifické s převahou demáciových druhů. Předkládaná práce se zabývá studiem diverzity a taxonomie kultivovatelných druhů hub osidlujících silně kyselé a zároveň zasolené (sulfátové) půdy, a to na několika geograficky izolovaných lokalitách v rámci České republiky. Porovnání našich dat s dalšími dostupnými informacemi o houbách izolovaných z podobných silně kyselých míst ve světě umožní odhalit druhy tvořící základ zdejšího společenstva a jejich případnou podobnost, a zároveň pomohou objasnit otázku rozšíření acidofilních/tolerantních hub. S cílem rozšířit detekované houbové spektrum byla pro izolaci úspěšně použita kombinace standardně užívaných a speciálních metod. Naše výsledky ukázaly, že silně kyselé substráty po celém světě skrývají velmi podobné houbové...
|
host ::
RSS.